| Princezna Mononoke jako japonská Zlatovláska? | |
| Jan Černoch | 7. 6. 2026 |

Princezna Mononoke (Mononoke hime) je název japonského anime z roku 1997, které režíroval Hajao Mijazaki. Verze tohoto filmu s českým dabingem pochází z roku 2003. Nejsem schopen srovnávat češtinu a japonštinu, ale zaujaly mě nesrovnalosti týkající se překladu jména titulní hrdinky. Pod českým heslem Princezna Mononoke je například na Wikipedii napsáno:
„Mononoke v japonštině není vlastní jméno, v tomto kontextu jej lze přeložit jako duch, název tedy v doslovném překladu znamená Princezna duchů. Skutečné jméno dívky je však San. Toto ovšem český dabing nerespektoval a změnil jméno hrdinky na Mono (zkráceno z mononoke).“1
Anglická verze tohoto anime nese název Princess Mononoke, zatímco zachovává jméno hlavní hrdinky San.2
Princezna Mononoke je situována jako historické drama do minulosti, ve které jsou duchové nedílnou součástí světa a mají podoby mluvících zvířat. V takovém světě není mezi člověkem a zvířetem od počátku hluboký předěl a drama nastává až v momentě, kdy se člověk postaví proti duchům a zvířatům.

V názvu „Princezna Mononoke“ tedy spatřuji stopu asimilace (připodobnění) japonského názvu v českém překladu.3 Budu zde vycházet z předpokladu, že k různým asimilacím může docházet téměř nepozorovaně, a proto je důslednější podobnosti reflektovat a analyzovat. Každá vysledovaná podobnost potřebuje jako své pozadí rozdíly, které překlenuje, zatímco rozdíly musí povstat na společném pozadí, jinak by byly nesrovnatelné. Na základě české verze tohoto anime se tady omezím na ten způsob asimilace tohoto japonského díla, podle něhož Princezna Mononoke zobrazuje příběh ve třech ohledech podobný pohádce Zlatovláska od Karla Jaromíra Erbena. Takový postup nemá ambice ani prostředky k tomu, aby odhaloval místo tohoto anime v rámci japonských tradic.
1) Hlavní hrdina princ Ašitaka brání svou vesnici před démonem Nagem v podobě děsivého velkého kance, z něhož zběsile vyrůstají hadovité výrůstky schopné rázem převrstvit celý jeho původní tvar a zase se stáhnout zpět. Přestože ho pomocí luku Ašitaka nakonec poráží, je fatálně zasažen do ruky. Jako kontaminovaný a odsouzený démonem k smrti je Ašitaka vyobcován, aby hledal nepravděpodobné uzdravení ve vnějším světě. Jedinou stopou, kterou na své cestě má, je kovová kulička z útrob zabitého kance. Jeho démonické zranění ho však obdařuje neobvyklou silou v zasažené ruce.
První paralela: Vyloučený hrdina, jemuž hrozí smrt. Hlavní hrdina Jiřík je pouhým královým služebníkem a král ho odsoudí k smrti za to, že ochutnal hada, který člověku umožňuje rozumět, co mluví zvířata v povětří, na zemi i ve vodě. Aby si zachránil život, má králi přivést za manželku zlatovlasou pannu, o jejíž zlaté vlasy se hádali dva ptáčkové.
2) Princezna San žije s vlky a chrání les před paní Eboši, která ve městě vyrábí střelné zbraně, aby jimi vraždila duchy lesa v podobě zvířat. San bojuje neohroženě, aniž by měla za spojence někoho z lidí. Ašitaka se od počátku snaží o smír mezi San a Eboši i za cenu sebeobětování. Vyvede z železného města princeznu San navzdory přesile a navzdory tomu, že je zezadu prostřelen puškou jedné ze služebnic paní Eboši. Princezna San vyléčí smrtelně zraněného Ašitaku v léčivé vodě jezera u ducha lesa v podobě parohatého kopytníka.
Druhá paralela: Aktivní princezna. Zlatovláska je aktivní princezna, kterou Jiřík obtížně získává (tkanice perel roztroušená na zelené louce, zlatý prsten v moři, mrtvá a živá voda, výběr jedné panny z mnoha) a musí kvůli ní projít smrtí a spolehnout se, že ho Zlatovláska zachrání pomocí mrtvé a živé vody.
3) Princ Ašitaka pomáhá princezně San bránit les a jeho duchy. Vyprostí zpod balvanu mluvící vlčici Moro, která vychovala San, a vytrhne San velkému kanci Okkotovi, ze kterého se stal po postřelení železnou kulkou démon hustě porostlý hadovitými výrůstky podobně jako z kance Naga, jenž osudově zranil Ašitaku. Když se San a Ašitakovi nepodaří ochránit ducha lesa, pomáhá Ašitaka alespoň navrátit jeho násilně ustřelenou hlavu a nechat ho pokojně zaniknout.

Třetí paralela: Enviromentální mýtus. Jiřík pomáhá mravencům s hořícím mraveništěm, nasycuje dvě hladová krkavčata masem svého někdejšího koně a platí hádajícím se rybářům za zlatou rybu, aby ji pak pustil zpátky do moře. Všechna ta zvířata pak za to Jiříkovi pomohou plnit úkoly na cestě k získání Zlatovlásky (pro krále).
Rozdíl obou příběhů spočívá v tom, že ve Zlatovlásce rozumějí řeči zvířat jen málokteří, zatímco v Princezně Mononoke řeči zvířat rozumí všichni – jak přátelé zvířat, tak jejich nepřátelé. V tomto smyslu Zlatovláska zobrazuje větší odstup člověka od zvířat a od přírody. Protože jde v příběhu Princezny Mononoke tolik o les a duchy lesa (přírodu jako celistvý svět) ve vztahu k expandujícímu železnému městu vybavenému střelnými zbraněmi, vypadá Princezna Mononoke jako jakási kosmocentričtější japonská Zlatovláska. Kromě českého dabingu tedy může být další formou asimilace příběhu Princezny Mononoke právě srovnání s Erbenovou Zlatovláskou. Analogie napříč tak vzdálenými kulturními okruhy jsou závislé na předpokladu společných témat světa, přírody, ženy, muže, ducha a zvířete. Příběh Princezny Mononoke zobrazuje dokonce dvě podoby aktivní ženy. Jednou je princezna San a druhou paní Eboši. San je aktivní žena, která je navíc vztažená k divoké přírodě. Eboši je aktivní žena, která divokou přírodu potírá za pomoci techniky, ale navíc vykoupila dívky z nevěstinců a postarala se o malomocné, kteří pro ni vyrábějí střelné zbraně. Tato dvojznačnost aktivní ženy je pozoruhodná, protože San se nestará o vyloučené lidi a Eboši se nestará o přírodu a její duchy, jako kdyby obojí nebylo možné sloučit dohromady. Ašitaka nakonec miluje San zůstávající vně města, ale pomáhá obnovit železné město, a tak je prostředníkem, který usiluje o rovnováhu mezi oběma antagonistickými podobami aktivní ženy.
Poznámky:
1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Princezna_Mononoke
2 https://en.wikipedia.org/wiki/Princess_Mononoke
3 To bývá opomíjeno jako úplná samozřejmost. Například bakalářská práce Interpretace a analýza japonského anime na příkladu tvorby Hayaoa Miyazakiho od Barbory Sůvové uvádí jméno hrdinky San, aniž by zmínila, že je v českém dabingu nahrazeno jménem Mono. Bakalářská práce Princezna Mononoke vs. Legenda o Mulan a autorská animace menšího rozsahu od Terezy Doležalové zase píše o hrdince „Mononoke, která se ve skutečnosti jmenuje San“ (str. 19).
Zdroje využité v článku:
Filmy:
Princezna Mononoke, režie: Hajao Mijazaki, Japonsko, 1997, 133 minut
Texty:
Karel Jaromír Erben: Zlatovláska, Nakladatelství Svoboda – Libertas, Praha, 1993
Jan Černoch: Erbenova pohádka Zlatovláska aneb O aktivní princezně, in: ERGOT, ročník 2, 1/2018
Tereza Doležalová: Princezna Mononoke vs. Legenda o Mulan a autorská animace menšího rozsahu, Hradec Králové, 2025, bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta
Barbora Sůvová: Interpretace a analýza japonského anime na příkladu tvorby Hayaoa Miyazakiho, Brno, 2010, bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Internetové odkazy:
Wikipedie:
1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Princezna_Mononoke
2 https://en.wikipedia.org/wiki/Princess_Mononoke
![]() |
Jan Černoch
trichokles
gmail.com Místopředseda Společnosti pro mezioborová studia, z. s. Původně z vesnice Hrádek u Ústí nad Orlicí. Kdysi účastník Semináře starých textů. Filosof (od "sofia"/moudrost, nikoli "zofos"/temnota) a magistr filosofie na FFUK. Píše zpravidla pro revue Ergot. Otec dvou dětí a správce technické dokumentace ve firmě Linet, s.r.o. |
Diskuze ke článku
Příspěvky
Martin Šachar Elis (elis.ms
email.cz) říká:11.6.2026. 11:59
Moc pěknej článek!
Nejvíc se mi líbí postřeh, že Ašitaka se stává prostředníkem mezi světem přírody/duchů a světem lidí/techniky. A taky formulace, že "Princezna Mononoke jako jakási kosmocentričtější japonská Zlatovláska." :-D