Kde je můj Plamínek?
Autor: Miroslav Šubrt (mirek.subrtemail.cz) Datum: 27.8.2015 08:00
Recenze Mirka Šubrta na dokument Ezopové spojená s úvahou nad tématem věštci na televizních obrazovkách. Může mít něco takového pozitivní účinky na lidskou osobnost? Co je základ, který lidi spojuje? Přečtěte si tento zajímavý článek.

Dokument Ezopové jako by připomínal nedávno natočené Šmejdy. Na rozdíl od nich se však nezdá, že by všichni prezentovaní esoterici byli vyloženě mizantropové hrubého kalibru. Z patrné (byť opatrné) snahy přiživit se na popularitě agramatismy sršící Jolandy, se stal spíš dokument o nenaplněné lidské touze po štěstí a vzájemné necitlivosti.

Televizní esoterika... Už toto samotné spojení pojmů budí nedůvěru. Televize dnes reprezentuje masmédium, které nám pravdu spíše zastírá, než aby nám ji odkrývalo. Manipuluje s masami tím, že určitý výsek skutečnosti neustále stereotypně předkládá, a druhý opomíjí. Tradiční esoterika je přitom oblast vnitřního bádání, snaha pochopit sebe sama a svět za pomoci nástrojů, které se předávají z generace na generaci. Ale i Jolanda převzala karetní věštění od své maminky. Tak kde je vlastně problém? Není to jen způsob, kterým předkládá budoucí události, jako by byly už „hotové“, a tak vytváří vlastně sebenaplňující se proroctví...

Může se zdát, že celá televizní esoterika je velkým podvodem – všichni účastnící se věštci podlehli klamu o svých vlastních schopnostech (věří tedy pověrám), v horším případě tyto schopnosti vědomě předstírají. Využívají náchylnosti lidí k tomu důvěřovat někomu, kdo se staví do role kompetentního, aby si nahrabali peníze. Vždyť dneska peníze potřebuje každý. Ale možná je toho víc, co fenomén televizního věštectví skrývá.

Věštění života...

Když se podíváme na celou věc z dálky, je to obrázek vcelku pitoreskní. Dámy i páni oblečení v různých oděvech od indických přehozů po party kostým Gandalfa zpívají „Š... š... š... štěně“, posílají nám flashe do čaker nebo nám malují naši budoucnost narůžovo (někdy přidávají i trochu smrtonosné černi). Vlastně se na to hezky dívá. Je to taková televizní estráda, akorát uvaděčem není Jiřina Bohdalová, nebo Petr Novotný, ale Vlastík Plamínek a Alenka Pastelka. Zapnete televizi a hned jako by se oživila stará dobrá pouťová atmosféra se spoustou přitažlivých atrakcí. Toto všechno nás baví. Je to vlastně něco tak absurdního, ale současně barvitého, že nás to vytrhává z naší všední reality.

Paní Pastelka to v dokumentu vyjádřila jasně: Dáváme lidem naději, dáváme jim něco víc, pastelkami jim vybarvujeme jejich do šedi propadlé životy. Ptám se však sám sebe, zda se spiritualita a naděje dají koupit u Horsta Fuchse? Volající, kteří se ocitnou v nouzi, volající, kteří touží po tom dostat víc než jen materialistické vysvětlení lékařů, psychologů a psychiatrů? Není televizní věštec právě to, co chtějí? K čemu by jim byli kněží, namyšlení snobové, když mohou zavolat Jolandě, nebo Alence „z lidu“? Proč ale za vše musí platit tisíce?

Touha po významu, po přesahu, po smyslu je myslím to, co spojuje obě strany. Někteří věštci to jistě pociťují méně (popřípadě vůbec), jiní více. Ostatně karty dneska vykládá každý pátý. Potřebujeme se ve své existenci něčeho zachytit. Je jedno, jestli to je katolicismus, zákon přitažlivosti, nebo jóga – pokud to člověku dává víru a sílu k překonávání životních překážek, zdá se mi to dobré. Špatné je, když zapomeneme na základ, který nás spojuje – a to je běžné lidské utrpení.

Všichni jsou zodpovědní za své chování. Jsme přeci dospělí. Ale ne všichni dokážeme uprostřed svých životů odhadnout rizika. Ne všichni se v těžkých chvílích dokážeme chránit. Nabízet lidem v nouzi duchovní pomoc slibující uzdravení a návrat ztraceného štěstí, pokud jim tato pomoc udělá díru do peněženky, není podle mě správné. Jolanda to ví - sama nutila paní, jejíž příbuzný „hraje automaty“, aby položila. Kdyby měla ještě víc soucitu, třeba by s tím sekla sama. A i když paní Pastelka pracuje „na 100%“, pořád to neospravedlňuje to, že je lidem za 15 minut čekání a 5 minut jejích rad odečteno 1500 korun.

Aktualizace 7.9.15: Původně bylo v článku 5000 za 5 minut, což bylo opraveno na realističtějších 1500. Pro představu: Zhruba tři a půl tisíce by zaplatil ten, kdo by do studia volal třeba 3x a dovolal by se až na potřetí s tím, že by vždy 15 minut čekal (cena za minutu je 70 Kč). Za nepřesnost se omlouváme.

Foto: pixabay.com

hodnocení článku: 100%
Hodnotit články mohou pouze přihlášení členové SMS.
Miroslav Šubrt
mirek.subrtemail.cz

Psycholog a psychoterapeut. Zajímá se současný stav vědeckého poznání, mezioborové souvislosti. Má rád sci-fi, čajovny, objevování nových míst.  Předseda Společnosti pro mezioborová studia, pravidelně se s ním můžete potkat na "Kusech řeči".

Osobní web: www.miroslavsubrt.cz

Diskuze ke článku

Jméno:
Email:
Text:
Jsi robot?

Příspěvky

Pavel Urbánek (u.paveltiscali.cz) říká:27.8.2015. 16:21
Lidé jsou si navzájem zrcadly.
Co komu vadí na jiných ať hledá v sobě. Hledejte, najděte, analyzujte co a jak se Vás týká a co přesně Vám na tom vadí, tedy jaký je to Váš osobní problém?
Někteří lidé jakoby vyhledávají ty co jim v očích jiných dá se říci škodí, jsou jimi obelháváni a manipulováni, podváděni... Proč to dělají? Zřejmě to tak chtějí, jinak to asi neumí, nevědí, neznají, neumí sami analyzovat, přemýšlet, informovat se... jsou pak snadno kořistí. (snad ten zákon, princip přitažlivosti o:)) hledají pomoc, víru, naději, pomožte mi, poraďte mi, co má mám dělat! Proč se mi děje to a to...Udělejte nějaké kouzlo za mě, na mě!
Pokud bude poptávka bude samozřejmě nabídka. Jaká bude taková bude. Jaká je většinová společnost to se bude zrcadlit a i přesně zrcadlí. Princip rovnováhy obou stran dává vznik existenci těchto protipólů skupin. Pokud si v sobě neumím uklidit tak si někoho najdu, zaplatím, koupím...V konzumní společnosti se přece reaguje na poptávky, mezery v trhu. Zvykli jsme si...Zvykli jsme si? Kupuje se, prodává se, snad už všechno. Podvod a klam je už tak běžná záležitost. Že se Vám to nelíbí? Budiž. Tak kdo a jak začne? Prostě to přestaneme dělat. Co nechceš aby jiní činili tobě, nečiň ty jim! Jasná volba, jak se nemotat prasatům do žrádla...