Sebevědomý člověk je ten, který si je jistý tím, kým je, kam směřuje a jaká má práva. Bohužel mnozí lidé si nejsou jistí ani jedním bodem z tohoto seznamu – jsou tak lehce manipulovatelní a podléhají závislostem.

Nesebevědomí lidé jsou lidé, které potřebuje dnešní konzumní systém. Pokud nejsme dost silní na to, abychom aspoň z poloviny odolali reklamnímu volání po „lepším“ oblečení, ve kterém budeme in, rychlejším autě, které z nás udělá „pravého“ samce, nebo nejnovějším výdobytkům techniky, se kterými „se neztratíme“, jsme zkrátka zmanipulovaní, protože přijímáme cizí představy o štěstí. Zamysleme se nad tím, zda jsou tyto představy pravdivé. Nakolik budete OPRAVDU lepší máma, když budete svým dětem kupovat určitý jogurt? Nakolik se stanete OPRAVDU hodnotnějším člověkem, když budete mít akademický diplom? Jsou to všechno iluze, kterým věří miliony lidí, takže otázka pro vás: Co je pravda? Je pravda to, čemu věří nejvíce lidí?

Nesebevědomí spočívá i v tom, že jsme na náš úkor ovlivněni kamarády a známými. Rádi bychom si objednali džus, nebo požádali o obyčejnou vodu, protože víme, že nám alkohol jednoduše nechutná, ale všichni okolo si objednávají pivo. Co v takovém případě uděláte? Dokážete se řídit svým vlastním přáním, a ne tlakem okolí?

Lidé s nízkým sebevědomím zkrátka podléhají manipulacím všeho druhu, například zastrašování, přijímají na sebe viny druhých, jsou náchylní k tomu brát si věci osobně a činnosti vykonávají ne z radosti, nebo proto, že se tak rozhodli, nýbrž hlavně proto, že se chtějí druhým zavděčit a získat si jejich lásku a uznání. Jistě, je to docela běžný způsob „fungování“. Ale pokud jsme pozorní k jeho následkům, uvědomíme si, že nás po čase přivádí k utrpení. Kamarádi nás přesvědčí k tomu si s nimi dát „brko“ a cítíme se, že jsme mezi ně zapadli – za měsíc však zjistíme, že když máme nějaký problém, nikdo z nich nám není schopen opravdu pomoci a ještě k tomu nás skrytě pomlouvají. Chodíme stále jen do fastfoodů, cítíme se moderně a bohatě a opravdu nám chutná, protože knowhow firmy je založeno na nejnovějších výzkumech vzbuzování slasti. Po čase však zjistíme, že jsme přibrali 20 kilo a v čtyřiceti dostaneme první infarkt. Kde se stala chyba?

Nízké sebevědomí stejně tak poznamenává naše vztahy. Jana například chce chodit s Petrem a často si na chatu i jinde vyžaduje jeho pozornost, ale ve skutečnosti se jí nijak zvlášť nelíbí a není jí vlastně ani sympatický. Dělá to proto, že se cítí bezcenná, když nikoho nemá, a doufá, že jí vztah s Petrem přinese větší sebedůvěru (i když si to nemusí uvědomovat). Může se stát, že člověk s takovýmto duševním naladěním opravdu najde někoho, kdo mu pomůže zvýšit sebevědomí, ale ve většině případů dochází k vytvoření nevyrovnaného vztahu, který přinese utrpení oběma zúčastněným. Kdyby Jana přikládala sobě samé větší hodnotu, dokázala by počkat na kluka, který jí vyhovuje a bude ji mít rád, a nemusela by se ponižovat před někým, komu je lhostejná.

Sebevědomí znamená především schopnost vážit si sebe sama, vkládat důvěru ve svůj vnitřní hlas a nepodléhat tak naléhání okolí a nevyrovnaným vztahům. U lidí, kteří vyrůstali v rodinné konstelaci, kde se o nich mluvilo jako o těch méně šikovných, hloupějších, podřadných, a pak také u lidí s nějakým hendikepem či odlišností, která je přirozeně vyděluje a dělá z nich outsidery, je míra sebevědomí nižší než u ostatních. Všechny tyto okolnosti je však možné překonat. Otázka, nad kterou může člověk v této situaci přemýšlet, by mohla být: „Kdo tu je pánem? Kdo ve mně žije svůj život? Já, nebo ostatní?“
Nečekejte zázraky, spíše postupně do svého života zařazujte prvky, které by vás někam posunout a posílit: Objevujte aktivity, které VÁS baví a dělejte je. Věnujte se svému tělu – uvědomte si jeho úlohu ve vašem životě a najděte si cestu k tomu ocenit jeho práci. Naučte se myslet jinak: Zkuste se  dívat na neúspěchy a překážky jako na příležitosti k tomu naučit se něčemu novému. Pokud to cítíte jako vhodné, choďte k psychologovi, navštěvujte kurzy asertivního jednání, nebo si najděte kvalitní přátele. Konečný krok však budete muset udělat VY, protože jde o váš vnitřní prostor, nikoliv o prostor vašeho psychologa/léčitele (který je mimo jiné taky jenom člověk).

Pokud dokážete být sebevědomí, automaticky se stanete svobodní. Stanete se pány ve vlastním domě. A pokud si myslíte, že není možné být sebevědomý a zároveň duchovní, zeptejte se sami sebe, zda je neduchovní oceňovat dary života.

Pokud chcete, budeme rádi, když se v diskuzi podělíte o své zkušenosti s tím, co vám ve vašem zvedlo sebevědomí.